Toskánsko - začátek cesty

Co se vám vybaví, když se řekne Toskánsko? Láká vás vůbec? Víte například, že dnešní spisovná Italština má gramatický základ v Toskánštině?

Pokud jsou vaše zeměpisné znalosti stejné jako byly ty moje, víte, že leží v Itálii. Ehm... Ale kdeže přesně?

Jste-li milovníci vína, představíte si určitě nekonečné vinice v proslulé oblasti Chianti. Zajímají-li vás více památky, pravděpodobně vám vyvstane v mysli spíše Brunelleschiho kopule dómu Santa Maria del Fiore ve Florencii.

Ať už jste o Toskánsku slyšeli v souvislosti s bujarými večírky, které se za účasti politiků konaly v luxuních vilách italských magnátů, nebo se vám vybaví zlatavé slunečnicové pole a film Pod toskánským sluncem, věnujte mu svůj čas a věřte, že vás tento kraj naprosto uhrane.

Co se mě týče, zájem o návštěvu Toskánska ve mně probudila směsice informací, které jsem se byla nucena naučit k úspěšnému zdolání studia. Nejprve jsem se na přednáškách seznámila s florentskou renesanční architekturou. A později i se sochařstvím a malířstvím, s uměleckými obory, které mě v té tobě vyloženě nezajímaly. První cestu do prastaré domoviny Etrusků jsem absolvovala v roce 2010 a měla být studijní. Tj. šlo o víceméně daný denní harmonogram, jehož naplnění spočívalo v zuřivém pobíhání po památkách. 

Ubytování ve vesnici Poggio alla Malva (Villa La Malva) v provincii Prato mohu jen doporučit. Stejně tak Meridiana Country Hotel v provincii Florencie a Locandu Le Giunche v provincii Pisa.

Rada 1 

Nikdy si nezapomeňte napsat správné gps souřadnice vašeho cíle. 

A tím opravdu nemyslím opsání těch, které uvádí hotel na svých webovkách apod., ale reálné vyhledání lokality na mapě. Věřte mi, že hotelová nápověda je zpravidla chybná a doptat se v noci v „divočině“ je prakticky nemožné. Pokud neumíte italsky, albergo je hotel, velice užitečné pokud je ve vsi jen jeden :D

Chcete-li zkusit stejné ubytování, dodávám, že všechny lokality jsou dostupné pouze autem. Pozor si dejte například na to, že Villa La Malva má opravdu svérázné parkoviště v poměrně prudkém kopci. Locandu bych pak doporučila spíše zájemcům o agroturismo a to určitě mimo hlavní sezónu. Jednak je její cena mnohem příznivější a máte-li rádi soukromí, můžete doufat, že budete v objektu sami. Přijdete sice o restauraci a my se tu při listopadovém kvílení větru klepali strachy, jedinečná atmosféra vám to vše ale bohatě vynahradí.

Když už jsem zmínila restauraci, musím říct, že pro mě osobně je jídlo na cestách dost důležité a hladová nejsem dvakrát příjemná společnost. Italskou kuchyni mám vesměs ráda, ale to ji musí být, kde konzumovat. V případě, že si také rádi dobře najíte, dejte na radu 2.

Zjistěte si gps souřadnice okolních restaurací. 

Povšimněte si množného čísla. To proto, že některá zařízení mohou vyžadovat rezervaci (hlavně v čas večeře), a to i tam, kde byste to na první pohled nečekali. Dále může být vámi vybraná (jediná) restaurace uzavřená. Dosavadní rekord si pro mě drží město Quattro d´Altino které se nachází nedaleko Benátek. Tady byly pro jistotu zavřené všechny, o tom ale někdy příště:)).

V Poggio alla Malva toho kromě babiček na zápraží moc nenajdete, ale na Ville vaří jednoduchou italskou kuchyni stará paní (aspoň nám uvařila a byla to lahůdka :)). Poprvé jsem tu ochutnala např. domácí pesto, senzace. A možná vám vše ještě zpříjemní „Inge“ ze Švédska, roztomilá mladá servírka, která se sem bůh ví proč přestěhovala. Samozřejmě nezapomeňte na to, že jídlo musíte doplnit vínem. Co pamatuji, my zkoušeli výborné červené, výrobce Castelvecchio. Ovšem ne každý je milovníkem vína.  Když jsem po celodenním běhu po památkách večeřela ve Florencii a pozorovala okolí, v duchu jsem se smála při pohledu na vedlejší stůl. Jak bývá zvykem, muž objednával za celý stůl a vzal ženě láhev vína, číšník znalý etikety přinesl dvě sklenky a dal nejprve ochutnat muži. Musím říct, že při degustaci podal znamenitý herecký výkon, ale měli jste vidět jak si pak dlouze a usilovně vyplachoval pusu pivem :D.

Na Country Hotelu bych ocenila výbornou snídani formou bufetu, ale jiné jídlo nenabízí a ve vsi,  je jen jedna restaurace. Chcete-li si dát tradiční italskou specialitu - pizzu, můžete si nechat zajít chuť, případně jezdit po okolí a hledat. My po najetí snad 20 km našli, ale restauraci nedoporučuji :)) Nakonec, co by to bylo za cestu do Itálie, kdyby chyběl pověstný italský šlendrián. Med na recepci si nekupujte, zdejší Miele dell´ Appenino Toscano moc chutný není.

Locanda měla tohle vše řešit vlastní restaurací. Nevím proč jsem si naivně myslela, že bude v listopadu otevřená, ale když jsme dojeli k temnému stavení, kde nebylo ani živáčka, byla jsem moc ráda, že je součástí cestovní výbavy moje oblíbená pražská šunka :).

Rada 3

Vezměte si na cesty jídlo. 

Tahání „paštik“ do čtyřhvězdičkového hotelu pravda může působit docela potrhle. Dávejte si však pozor, abyste nedopadli jako já. Pověstná štangle salámu, kterou jsem si tvrdohlavě odmítala vzít do kufru na ostrov Kos,by mě zachránila od celonočního hladovění :D. Myslím, že hotel Roselands mě snad připravil na nejhorší.

Konečně ještě několik praktických postřehů z cest:

Pokud jedete autem, připravte se na trasu dlouhou zhruba okolo 1000 km. Obzvláště v letních měsících se skoro všude, ale hlavně u Mnichova a na rakouských pseudodálnicích, tvoří kolony. Podobně je tomu i u zlodějských "asfiňáků" (další rakouská chuťovka) a na italských mýtnicích.
V souvislosti s tímto vychytaným platebním systémem (ASFiNAG) bych varovala ty, které baví odbočování z hlavních tahů. Jedno takové vybočení z cesty vás přijde zhruba na 2,50 EUR. Takže ať už se chcete kochat krásami rakouských městeček, nebo jen hledáte wifi připojení,připravte se na to, že se zde platí i za průjezd. No, hlavně, že nezapomenou popřát šťastnou cestu :)). Na průjezd Brennerským průsmykem si připravte 8,50 EUR/auto.

Pokud jste navigátor, tedy neřidič, jako já, může dlouhá cesta lákat ke konzumaci alkoholu. Po mnoha zkušenostech nedoporučuji příliš močopudných nápojů, tedy ani kávy a čaje. Zákon schválnosti funguje neúprosně a vsadím se, že až vás příroda zavolá, budete uvězněni v 10 km Stau (- dopravní zácpa - další užitečné, tentokrát německé, slovíčko). Na italských "autostrádách" pak jakoukoli příležitost k úlevě nečekejte (zejména ženy ne).

Stejně tak si nezapomeňte výše zmíněné jídlo. Přeplněná parkoviště a bufety s bagetami vám cestu nijak nezpříjemní. Výjimkou může být Ciao (spíše na italském severu), kde si zvládnu vybrat i já:)